
Na webu jsem našel přednášku pana Jana Bureše z Patria Finance, přednesenou pro Svaz sléváren na podzim loňského roku.
Co mne v tom zaujalo? Tak především to, že se potvrzuje můj názor, že prozatím je jedno, jestli pece topíme elektrikou nebo plynem, důležitější než rekonstrukce pecí z plynu na elektriku, jsou úspory. A pokud se týká uhlíkové stopy, dokud nebudou stát nové Dukovany (plán na rok 2036+10 let), náš energetický mix bude nadále kolem 390 gCO2/1kWh, protože není technicky nic k dispozici, co by tento stav mohlo zásadně změnit. A protože zemní plyn je někde na 220 gCO2/1kWh, minimálně až do roku 2036 se není potřeba u plynem topených pecí z hlediska Green dealu ničeho obávat.
Jiná situace je ale v množství. Výše uvedené bude platit pouze tehdy, budou-li splněny předpoklady:
V případě, že těchto úspor nedocílíme, hrozí to, že již v červnu 2023 budou zásobníky plynu vyčerpány – viz druhý graf
A protože více jak 50% spotřeby jde na úkor domácností a veřejného sektoru (viz první graf), do léta roku 2023 se se spotřebou nic zásadního nestane.
A co je ve zprávě uvedeno dále? Je zde naznačeno, že pokud se opravdu nic zásadního nestane, dojde na nucenou racionalizaci. Co je tím míněno? No prostě nás vypnou .. cituji: dojde k vypínání částí výrobního řetězce a k narušení celého výrobního sektoru z důvodu chybějících i drobných vstupů.
A kde tedy ty úspory hledat? Dobrá otázka ale těžká odpověď. O tom ale až příště.
05. ledna 2023
Jiří Stanislav