Blackout

Tak máme za sebou novou zkušenost, blackout. Pro každou kalírnu katastrofa. A pro slévárny nebo sklárny? Horší to už snad být nemůže. A jaký je k tomu výklad? Trošku rozporuplný. Jedni tvrdí, že se jedná o spadlé lano přenášející jednu fázi, druzí, že je to blackout se vším všudy.

Jenže výrobcům čehokoli to může být jedno, protože už se to stalo. Jak je to ale s případným vymáháním škody? No, myslím si, že tohle je právě ta hlavní příčina mediálního kličkování všemi směry. Jak se to odlišuje?

Tady se můžeme dočíst:

https://www.pravoprovsechny.cz/clanky/preruseni-dodavky-elektricke-energie/

V případě, že byl při plánovaném přerušení dodávek elektrické energie ze strany provozovatele distribuční soustavy dodržen správný postup požadovaný zákonem, tedy že provozovatel distribuční soustavy včas a v daném místě obvyklým způsobem oznámil přerušení dodávky elektrické energie a následně dodávku elektřiny obnovil v souladu s tímto oznámením, nelze se vůči provozovateli distribuční soustavy dle ust. § 25 odst. 7 energetického zákona domáhat jakéhokoli nároku na náhradu škody (ani ušlého zisku).

Jestliže však provozovatel distribuční soustavy nesplní v případech stanovených zákonem svou oznamovací povinnost a neinformuje řádně a včas zákazníky o přerušení dodávky elektrické energie nebo v případě odstávky elektrické energie v důsledku poruchy, která byla prokazatelně zaviněna provozovatelem distribuční soustavy, máte jako zákazník právo domáhat se vůči provozovateli distribuční soustavy náhrady škody, která vám v důsledku takového přerušení dodávky elektrické energie vznikla.

Otázka tedy zní. Byl tento výpadek způsoben v důsledku poruchy, která byla prokazatelně zaviněna provozovatelem distribuční soustavy?

Co lze nalézt v zákonech?

A) Občanský zákoník (NOZ – zákon č. 89/2012 Sb.)

• Podnikatel musí prokázat konkrétní škodu, příčinnou souvislost a zavinění (např. chybu provozovatele sítě)
• Pokud by byla prokázaná nedbalost (např. neudržovaná infrastruktura), lze požadovat náhradu škody
• Pokud však jde o neodvratitelnou událost, náhrada se neuplatní (např. živel, krizový stav).

B) Energetický zákon (č. 458/2000 Sb.)

• Ten stanovuje povinnosti distributorů (např. dodržet kvalitu a kontinuitu dodávky).
• Regulační úřad (ERÚ) může uložit pokuty, ale to ještě neznamená automatické odškodnění podnikatelů.

C) Zákon o krizovém řízení (č. 240/2000 Sb.)

• Pokud dojde k vyhlášení nouzového stavu, je možné žádat stát o náhradu škody způsobené krizovým opatřením – ale musí být přímá příčinná souvislost
• Termín pro uplatnění: do 6 měsíců od vzniku škody (§ 36 krizového zákona).

D) Vyhláška č. 80/2010 Sb – Vyhláška o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu)

Stav nouze

• (1)  Veškerá omezení spotřeby elektřiny nebo změny dodávek elektřiny při stavu nouze řídí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy nebo technický dispečink provozovatele distribuční soustavy.
• (2)  Stav nouze je zpravidla vyhlašován a odvoláván předem. V případě rychlého rozpadu elektrizační soustavy může být stav nouze vyhlášen dodatečně.

Každá kalírna má uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Dodavatel se zavazuje, že bude dodávat elektriku v nasmlouvaném objemu. Vztah mezi podnikatelem a dodavatelem energie (např. ČEZ Prodej, Innogy, E.ON Energie, atd.) je postaven na smlouvě o dodávce elektřiny, která je upravena § 50 Energetického zákona 458/2000 Sb. a uzavřená dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.  Jde o tzv. smlouvu o koupi a dodání energie, tedy:

• dodavatel se zavazuje energii dodat,
• odběratel (podnikatel) se zavazuje energii odebrat a zaplatit.

Pokud tedy došlo ke zjevně prokazatelnému porušení této smlouvy (nedodání elektřiny), dodavatel formálně porušil smluvní závazek.

• Ale: dodavatelé mají v těchto smlouvách často vylučující doložky, které říkají, že nenesou odpovědnost za výpadek způsobený přenosem, protože přenos (vysokonapěťová přenosová síť) není v jejich kompetenci – to je role ČEPS.
• V praxi se tedy dodavatel velmi pravděpodobně bude bránit tím, že nešlo o jeho selhání, a že výpadek způsobil provozovatel přenosové nebo distribuční sítě.

ČEPS má zákonnou povinnost zajistit bezpečný, spolehlivý a stabilní provoz přenosové soustavy.

To vyplývá přímo z:

• § 24,  Energetického zákona (č. 458/2000 Sb.)
• Nařízení EU a pravidel provozu přenosových soustav (např. ENTSO-E pravidla)

ČEPS musí zajišťovat:

• ochranu sítě proti výkyvům frekvence, přepětí, podpětí,
• zajištění náhradních toků (redispečink),
• koordinaci s přeshraničními toky (např. Německo – Rakousko)

Máme tady tedy spoustu zákonů, a dvě základní varianty blackoutu. Spadlý kabel a přepětí  nebo nestabilita sítě v důsledku působení FE v Německu. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pokud by tedy platila verze, že se jedná o spadlé lano, pak nějakou šanci máme. Uplatníme nároky na svého dodavatele elektrické energie, a ten se musí vypořádat s ČEPS. Případná žaloba má šanci na úspěch.

Proč to lano spadlo není až tak moc důležité. Může to být skutečně únava materiálu, špatná údržba, není to ale zcela jistě první spadlý fázový vodič v historii. Důležitý je spíše ten důsledek. Proč přerušení jednoho fázového vodiče vedlo ke kaskádovému efektu a vypadla půlka ČR?

Protože ale v okamžiku poruchy byly zaznamenány přetoky výkonu z Německa, spíše se nabízí vysvětlení, že vlivem přetížení sítě došlo k přehřátí spoje držícího kabel a k jeho upálení. Protože ale ochrana hoření elektrického oblouku je vázána na nadproudový jistič, není to tak jako u plazmové nitridace, že obloukový výboj dokážeme vypnout v milisekundách. Mohou to být i vteřiny, a tedy ta nestabilita sítě se mohla rozvinout i dál. To je moje soukromá hypotéza.

Důležité je ale to, jaký je status této poruchy. Ať jsem zkoumal zákony ze všech stran, blackout jako takový v nich zmíněn nikde není. Pouze vyhláška 80/2010 Sb. konstatuje v § 6:

§ 6

Stav nouze

• (1) Veškerá omezení spotřeby elektřiny nebo změny dodávek elektřiny při stavu nouze řídí technický dispečink provozovatele přenosové soustavy nebo technický dispečink provozovatele distribuční soustavy.
• (2) Stav nouze je zpravidla vyhlašován a odvoláván předem. V případě rychlého rozpadu elektrizační soustavy může být stav nouze vyhlášen dodatečně.

Pokud by vše zůstalo u spadlého lana, pak právní ochrana státu, resp. ČEPS, by byla významně oslabena a ČEPS by musel plnit. Je lhostejno, jestli kvůli korozi, únavě nebo chybnému výpočtu přenosové kapacity. To by se ale stát, resp. ČEPS nedoplatil.

Pouze podle § 2894 a násl. občanského zákoníku (NOZ) by každý poškozený musel podat žalobu na náhradu škody, a prokázat příčinnou souvislost mezi výpadkem proudu a škodou.

Náhrada škody je možná tehdy, pokud existuje:

• protiprávní jednání nebo opomenutí,
• škoda,
• příčinná souvislost mezi jednáním a škodou,
• zavinění (alespoň nedbalost).

V tomto případě je výsledek prakticky nezpochybnitelný. Na dráty nespadnul ani meteorit, ani strom.

Druhá možnost je dodatečné vyhlášení stavu nouze. Podle výše uvedeného paragrafu 6 ale Vyhláška o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu) blackout nezná. Říká jen, že ve stavu nouze dojde

(3) Omezení spotřeby elektřiny a změna dodávky elektřiny při stavu nouze jsou prováděny

1. automaticky podle frekvenčního plánu,
2. podle vypínacího plánu,
3. podle regulačního plánu v rozsahu regulačních stupňů č. 1 až č. 7,
4. operativním vypnutím částí zařízení v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy,
5. použitím volných výrobních kapacit,
6. omezením dodávaného výkonu.

A v bodě 2) pak tvrdí, že v případě rychlého rozpadu elektrizační soustavy může být stav nouze vyhlášen dodatečně. Za jak dlouho již není uvedeno. Skutečnost ale byla taková, že stav nouze byl vyhlášen ČEPS zhruba 4 hodiny po rozpadu sítě. Z obrázku je vidět situace v 11:59, vyhlášení stavu nouze pak v 15:59. Tiskové prohlášení ČEPS je zde:

V důsledku pádu fázového vodiče došlo dnes, 4. července 2025, krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy.

Omezena byla výroba přibližně 1 500 MW a spotřeba 2 700 MW. Na základě § 54 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, vyhlásil dispečink ČEPS s účinností od 4. července 2025 od 12:00 stav nouze pro celou Českou republiku. Energetici ČEPS okamžitě zahájili činnosti k obnovení dodávek elektřiny.

Ve 14:00 byly plně uvedeny do provozu rozvodny přenosové soustavy zásobující oblast Prahy (Malešice, Chodov, Čechy střed a Řeporyje). Krátce před 15:00 byly pod napětí uvedeny všechny zbývající rozvodny přenosové soustavy.  Rovněž byly neprodleně zahájeny opravy vedení V411, které byly dokončeny krátce po 22:00. Následně dispečink ČEPS ukončil stav nouze pro celou Českou republiku s platností od 5. 7. 2025 00:00.

§ 24, odst. 7) Zákona 458/2000 SB. říká

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.

Tím se tedy mění zásadně právní posouzení, protože z možnosti uplatnit náhradu škody za výpadek je náhrada škody vyloučena. Nejsem ale schopen posoudit, zdali byla splněna oznamovací povinnost stavu nouze, když byl tento stav vyhlášen 4 hodiny po blackoutu, a zdali provozovatel přenosové soustavy je skutečně bez viny. Osobně si myslím že ne, protože stabilita přenosové soustavy není jen o drátech, ale o systému. Zde má ČEPS natolik monopolní postavení, že pokud si to navrhne špatně, nemá konkurenta, který by to udělal lépe. Na mém názoru ale nezáleží. Dobrý právník by si asi poradil i s tímto.

V každém případě, zpětně od 12:00 není možno uplatnit náhradu škody na ČEPS, a vše se pak odvíjí od zákona 240/2020 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), kde v § 36 se píše:

Náhrada škody

(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Včerejší stanovisko ministra Lukáše Vlčka je zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/o-nahradach-skody-za-vypadek-proudu-se-rozhodne-podle-priciny-v-pripade_2507071633_epo. Pokud stát najde pochybení, odškodnění je možné. Asi si každý dokáže představit, co to vyjádření znamená. Stát přeci nemá žádnou motivaci najít pochybeni, aby musel platit. Zcela ale pomíjí druhou část věty:

“Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám!

Je samozřejmě všem jasné, že blackout jsme si nezpůsobili sami. Stát by tedy plnit měl.

Nezbývá než se připravit na další blackouty. Státem pověřený správce sítí ČEPS udělal asi vše, co mohl, co ale udělal,  vedlo k blackoutu. Nikdo z nás ale nemá právo mu do toho mluvit, navíc nikdo z nás ani tomu nerozumí. Pouze jsme spoléhali na to, že ČEPS to udělá pořádně. Neudělal.

Tak se musíme tedy spolehnout na sebe.  A jediné řešení jsou pojistné smlouvy. Musíme si tam doplnit pojištění na blackout a pojištění převzatého zboží. Za poruchy na pecích nám nikdo nic nedá, jedině že bychom v důsledku takovéto poruchy vyhořeli.

Jiří Stanislav

7. července 2025