AM a vojenská výroba
V dubnu se uskutečnila největší konference na téma AM technologií v USA, RAPID + TCT 2026. Jedním z výstupů je i článek, publikovaný na portále Additive Manufacturing, „Jakou roli hrají AM technologie v obranném dodavatelském řetězci? Poučení z RAPID 2026“ (What Roles Is AM Playing in the Defense Supply Chain? RAPID 2026 Takeaways) [1].
Je to trochu smutné čtení, pokud si to promítnu do našeho prostředí, kde jsou od 3D tisku velká očekávání. Jako příklad 3D tisku jsou zde uvedeny panty do dveří obrněných transportérů. Skvělá aplikace, ale ta české montovny obrněných vozidel asi nezachrání.
Obr. č. 1 – Příklad tisku pantů z publikace [1]
Článek ale dále pokračuje aplikací na hypersonické raketové motory. To už je lepší, příkladem je 3D tištěný díl z Inconel 718 metodou EBM na tiskárně JEOL JAM-5200EBM.
Obr. č. 2 a 3 – Příklad tisku trysky hypersonického motoru z publikace [1] a od firmy Beehives Industries [2]
To už se zdá smysluplnější, navíc ještě ve vztahu k materiálu C103, což slitina Niobu, Hafnia (10%) a 1% titanu (Tab. 1), který se začíná významně uplatňovat u nejnáročnějších aplikací pro vysoké teploty. Při dlouhodobém použití 1200 až 1482 °C, při krátkodobém pak dokáže odolat i teplotám přesahujícím 1500 °C až 2000 °C.
Další kapitolou jsou drony, ale tady je nutno problém dělit na dvě oblasti: Výroba draku a výroba motoru. Drak to budou kompozity a možná i technologie CVI. Motory ale spadají do klasických problémů s 3D tiskem. Bez kompletního technologického řetězce nám samotná tiskárna nepomůže. Prakticky všechny kovové materiály vyžadují HIP a vakuovou pec s difuzní vývěvou. Tedy i velmi perspektivní materiál C103 je potřebuje. Niob sice nemá takovou afinitu ke kyslíku jako titan, vzniká ale Nb₂O₅, který je nestabilní, porézní a odlupuje. Tedy nechrání povrch jako materiály s vrstvou Cr₂O₃, nebo TiO₂. Atmosférické pece jsou v tomto případě k ničemu.
Dostupnost prvků pro tento nový materiál je zajištěna, viz tabulka 2, asi nehrozí, že by nebyl k dispozici.
Tab. 1 – Příklad chemického složení materiál C103 od firmy 6K Aditive
Tab. 2 – Dostupnost prvků pro C103
Stávající výroba motorů je založena na klasických technologiích, jako je přesné lití nebo kování. V článku [2] je ale zmínka o výrobě těchto motorů pouze přes 3D tisk firmou Beehives Industries (Obr. č. 3). To už je vyšší level pro tisk. Zatímco klasický motor má až 2000 dílů, tento z 3D tisku jen 140. To je ale včetně ložisek, těsnění apod., vlastní motor je složen jen ze 14 tištěných dílů.
Ale ouha, HIP je povinný a stejně tak i další post-procesy tepelného zpracování. Tedy tiskárna bez těchto dalších dvou zařízení je nám k ničemu.
Obr. č. 4 – Trilogie 3D tisku
A to se netýká jen obranného průmyslu, vesmírných programů (C103, Inconel 718, Ti6Al4V…), to se týká i energetiky, reaktorů IV generace (Hastalloy HX), výroby vodíku, implantologie, ale i výroby nástrojů.
A kdyby opravdu došlo k nějakému válečnému konfliktu, pak slévárnu nebo kovárnu pod zem neschováme, ale 3D tisk včetně post-procesů ano. Nejenom proto, že jsou řekněme „kapesních rozměrů“, ale protože nic tak zásadního nepotřebují pro svůj provoz, a nic tak zásadního z nich taky nevystupuje. V tom článku [1] je i zmínka o výrobě náhradních dílů v USA. AM technologie budou plně implementovány např. na válečné lodě, tak, aby byly soběstačné, a potřebné náhradní díly si mohly vyrábět přímo pod palubou během plavby, bez návratu do přístavu.
Dokud tohle někdo nepochopí, budeme se nadále na to jenom koukat. Ano, je řada institucí, který se AM technologiemi zabývá. Ale protože výrobní řetězec není k dispozici, tak se tyto instituce věnují bezobsažným publikacím, které sice jsou dobré z hlediska poznání, ale pokud by ale opravdu došlo k válečnému konfliktu, tak s publikacemi opravdu válku nevyhrajeme.
Jak říkával můj učitel Profesor Dr. Wolf-Dieter Münz z Hallam Univerzity v Sheffieldu, my jsme tady od toho, aby to fungovalo, ale vědci jsou od toho, aby pak následně řekli, proč to funguje. Kdo tento obor pozorně sleduje, zjistí, že stav poznání už je takový, že opravdu můžeme vyrábět. A vědci by měli už jen říkat, jestli to dokážeme dělat ještě lépe. Jenže my nějak tvrdohlavě stále a stále začínáme od konce.
Už jste si taky všimli, že u velkého počtu tiskáren v republice jsou jako reference postavičky ze Star Wars? Zdá se mi to symbolické.
Mám ještě jednu osobní zkušenost. V rámci NCK řešíme 3D tisk tvarových vložek z Dievaru. Od doby výběru vhodné aplikace, přes vytvoření datového modelu, tisk, HIP a tepelné zpracování uběhlo 6 měsíců. Přitom vložka je díl o zanedbatelné velikosti oproti tryskám hypersonických motorů. Jenže jednou není tiskárna, pak zase HIP, a nakonec ani není, zrovna když to potřebujeme, kapacita vakuové pece. Pokud bychom tenhle business model uplatnili na válečný konflikt, tak už jsme tu válku dávno prohráli. Tak jako jsem prosazoval Center of Excellence pro zdravotnické implantáty, tak to stejné, s mnohonásobně vyšší významností platí pro výrobu zbraňových systémů. Prostě musí vzniknout specializované pracoviště, plně vybavené, technicky i lidsky, které začne vyrábět, a současně i zajistí prostředí pro vědu a výzkum.
=======================================================================================================
Are you solving a similar problem? I will help you with the analysis…
40+ years of experience in the field
30+ years of experience… HT-PROGRES, Bodycote, Galvamet
cooperation… VŠB, Czechimplant, ECM Technologies, TAV Vacuum Furnaces, GHC Invest
12+ years of expert activity
Want to ask for a solution or want a non-binding consultation? Click on this link, I will usually respond within 24 hours. Contact email
========================================================================================================
Jiří Stanislav, Ing. CSc.
Consultant and forensic expert
========================================================================================================
25/5/2026
