
Je zvláštní, jak je člověk omezen svým viděním světa kalíren. Sám jsem si prošel mnoha etapami tohoto businessu, od naší skvělé a nezapomenutelné kalírny HT-PROGRES v Liberci na Hanychově, našeho dítěte, které jsme si hýčkali a taky těžce odpracovali s Vláďou Procházkou, před francouzský HIT a mé školitele pány Laurent Favarger, Jean Pierre Souchard, Djamel Benoumelaz, až po Bodycote s mnoha nezapomenutelnými lidmi. Bylo jich desítky, v mé hlavě ale zůstal navždy duch mého prezidenta John Hubbard, se kterým udržuji vřelé kontakty až dodnes. Od roku 1992 tedy dlouhá cesta. Když jsem v březnu 2018 ukončil dráhu aktivního “kaliče”, plánoval jsem jak si lehnu za kamna a budu odpočívat, věnovat se své ženě, lezení po skalách a především svým úžasným dcerám. Vše bylo jinak. Mé první setkání s Alešem Šlechtou proběhlo v Liberci v restauraci Bílý mlýn a bylo více než sympatické. Začala tak moje cesta do Galvamet, cesta do světa, který odpovídal spíše konceptu našeho HTPR. Pokoušel jsem se tam vyjádřit mnoho svých myšlenek, některé byly určitě hloupé, některé lepší, přeci jen jsem ale přestoupil ze zaoceánského parníku na malou bárku, kde kormidelník je i veslařem, a tak snad i pomohl svými názory a zkušenostmi. Vstoupil jsem ale především do světa, který to naše řemeslo chápe nejenom jako způsob vytváření statků, ale jako způsob žití, se všemi starostmi i radostmi tak, jak je život v rodině přináší. Jsou skvělí ti Valaši, a já jsem ji vděčný za jejich pohled na svět i za to, co vykonali a ještě vykonají, a především za to, co oni dali mě. A až jednou skončí tenhle lockdown, tak snad zkusíme spolu dokončit co jsme započali, i když to finále už budou muset dělat asi jiní. Pro Galvamet tedy všechny palce nahoru !!!
Web: https://www.galvamet.cz/aktuality
Jirka Stanislav