GIGA nástroje a popouštění

U kalících pecí se již ledacos vysvětlilo. Jak to ale bude s popouštěním? Pro naši představu, je několik jistot v našich prognózách
- V peci bude vždy jen jeden díl, vážící několik tun
- Popouštění budou vždy minimálně 3, možná i více
- I když Nadca-207 říká, že lze popouštět na vzduchu, tuto myšlenku se snažím již dlouhou dobu zcela vyloučit. Ochranná atmosféra musí být aplikována vždy. Pouze v případě, že máme na celém díle přídavky větší jak 0,5 mm, které po kalení a popouštění obrobíme ze všech stran tvarového dílu, tedy i z nefunkčních ploch, můžeme použít vzduch. Oporou je AMS 2759 a jejich definice typů povrchu Typ 1 až 4, a klasifikace atmosfér na A, B a C. Kdo tomu nevěří, až to zjistí, bude již pozdě. Já už tu zkušenost mám. Kromě toho je potřeba myslet i na to, že v ní budeme realizovat žíhání po EDM, po navařovaní, po zkoušení, kde celá nebo část pracovní dutiny je již bez přídavků
- Teplota dílu musí být kontrolována termočlánkem v jádře Tc, tak jak je to běžné u tohoto typu zpracování dle Nadca-207. V opačném případě nemůžeme zajistit opakovatelné hodnoty tvrdosti
- Třída pece podle Nadca-207 je předepsána na +/-14°C. Protože ale současně je zde odkaz na CQI-9, v Process Table A, bod A2.4, zde je specifikováno +/-10°C. Protože ani jedna s těchto norem není připravena na GIGA formy, je nutno říct, že +/- 5°C je moje doporučení. A proč +/-5°C? Existuje něco jako Hollomon-Jaffe parameter, který kvantifikuje vliv teploty popouštění a času podle vzorce: P = T*(C+log10 t). Pokud popouštěcí teplota bude 570 °C a čas 2 hodiny, pak P565=15*(20+log102) a čas tekv = 1,52 h. Toto číslo nám říká, že popouštění 2 h při 565 °C má přibližně stejný temperovací účinek jako 1,52 h při 570 °C. Nejteplejší místo bude mít 570+5°C tekv = 2,64 h. Rozdíl je téměř dvojnásobný, u +/-10°C trojnásobný a u +/14°C více jak čtyřnásobný.
- Pokud budeme používat více vsázkových termočlánků, a to vidím téměř jako nutnost, čas popouštění 2 hod se spustí tehdy, když nejstudenější termočlánek docílí spodní hranice tolerance teplotního pole, Tload,min≥TSP−ΔTuniformity. To odpovídá i leteckým normám jako je AMS 2774, AMS 2759/D, AMS 2801 atd. U třídy pece 5 to bude -14°C, u třídy pece 4 -10°C a u třídy pece 2 -5°C
- Při ochlazování po pouštění je nutno vzít v úvahu, že při pomalém ochlazování, dlouhodobé setrvání dílu na teplotách 550 až 350°C může způsobit vnitřní strukturní změny vedoucí ke snížení houževnatosti. Jedná se především o precipitaci karbidů Cr, Mo, V, souběžně s jejich hrubnutím a koalescencí. Současně vysoký obsah Si a P může způsobit popouštěcí křehkost. Oceli s vyšším obsahem Si (H11) budou na toto křehnutí více náchylné než moderní oceli s nižším obsahem Si (Daido-GIGA, MT1, Dievar) [1]. Rychlost ochlazování po popouštění není nikde definována, ale měla by být co nejvyšší, jednak z výše uvedených důvodů, jednak i z důvodu ekonomiky chlazení dílů o hmotnosti několika tun
- Teplota dochlazení po popouštění musí být vždy Ts= 50 C.
- Stejně jako u kalení, bude čtvercová komora efektivnější než komora kruhová
- Pokud budeme popouštět na vzduchu, musíme pracovat pouze s atmosférickým tlakem 1 bar abs.
- Pokud budeme popouštět v retortové peci, máme obvykle k dispozici přetlak jen několika mbar, a navíc musím s každým cyklem ohřívat i ochlazovat retortu o váze stovek kg
- Pokud budeme popouštět ve vakuové peci, máme obvykle možnost do 1,5 bar abs. Tento přetlak je obvykle vázán na konstrukci vrat pece. Přetlak 0,5 bar ale nebude dostatečný pro efektivní ochlazení takto hmotných dílů po popouštění
- Pokud se vypořádáme s konstrukcí a uzávěrem vrat, můžeme jít na vyšší tlaky, např. na 3 bary abs. Jak při konvekčním ohřevu, tak i při chlazení. A jaký je rozdíl? Při tlaku 1 baru abs. budeme mít přestup tepla zhruba 30 W/m2K, při 3 bar pak 2x tolik, 60 W/m2 Na jeden cyklus popouštění u referenčního bloku ušetříme až 15 h času. Při trojnásobném popouštění je to 45 hodin, tedy skoro 2 dny.
- Při rychlém konvekčním ohřevu je nutné kontrolovat rozdíl Ts−Tc, protože vytváří přechodná tepelná napětí. Z infografiky je zřejmé, že při ohřevu, již při 1 bar abs. můžeme překročit doporučený rozdíl dT = Ts-Tc ≤110 C podle Nadca 207. I když nám tedy díl neprasknul při kalení, může k tomu dojít při popouštění. A nejenom kvůli dT, ale i kvůli souběžně pokračující transformaci austenitu na martenzit. Pro ohřev bych tedy byl velmi opatrný se zvyšováním tlaku, pro ochlazování to má smysl jak ekonomický, tak i metalurgický.
- Můžeme ale jít ještě výše s přetlakem při popouštění? Na následujícím obrázku je případ, kdy tlak zvýšíme na 5 bar abs. Kupodivu se dostaneme do situace, když účinnost tohoto kroku bude mít již nižší dopad. Pokud zvýšíme tlak při popouštění z 1 na 3 bar abs., zvedne se nám účinnost chlazeni o 45%, při zvýšení ze 3 bar na 5 bar abs. pak už jen o 20-30%. Stoupnou nám ale nároky na tlakovou nádobu, výkon chladícího ventilátoru, na větší výměník tepla. 3 bar abs. se tedy jeví jako dobrý kompromis.
Co říct na závěr? U jednokomorových vakuových pecí převažují řešení, určená pro kalení nástrojů nebo pro letecké aplikace. Je to překvapující, když operace popouštění je stejně významná jako kalení.
Mnozí namítnou, že takto mohu popouštět i v kalící peci. Z hlediska přetlaku při ochlazování mám daleko větší možnosti. Ano, mám. Jenže kalící pec je koncipována na kalení, tedy na vysoké teploty, a my se pohybujeme v rozsahu teplot nízkých, na které kalící pec není úplně adaptována. Druhá námitka je ale v ekonomice. Jak je vidět z analýzy, časy cyklu popouštění jsou skoro 24 a více hodin, a v této periodě nemohu kalit. A protože potřebuji popouštět minimálně 3x, pak účel kalící pece, nejdražšího článku celého řetězce, nebude využit. Ceny za zpracování budou neúměrně vysoké, protože hodinové náklady na kalící pec budou významně vyšší než na pec popouštěcí, obvykle až 3x.
Souhlasíte s tím, co jsem uvedl? Nemusíte, ale potěšující je, že takovouto pec je TAV Vacuum Furnaces schopen již dodat.
[1] Mesquita, Rafael Agnelli; Barbosa, Celso Antonio; Kestenbach, Hans-Jürgen; Gonçalves, Cristiane Sales. EFEITO DO Si E P NA TENACIDADE DO AÇO H11, UTILIZADO EM FERRAMENTAS DE TRABALHO A QUENTE, p. 2768-2777. In: 61º Congresso Anual da ABM, Rio de Janeiro, 2006, ISSN: 2594-5327, DOI 10.5151/2594-5327-2005-14508-0311
=======================================================================================================
Are you solving a similar problem? I will help you with the analysis…
40+ years of experience in the field
30+ years of experience… HT-PROGRES, Bodycote, Galvamet
cooperation… VŠB, Czechimplant, ECM Technologies, TAV Vacuum Furnaces, GHC Invest
12+ years of expert activity
Want to ask for a solution or want a non-binding consultation? Click on this link, I will usually respond within 24 hours. Contact email
========================================================================================================
Jiří Stanislav, Ing. CSc.
Consultant and forensic expert
========================================================================================================
31/8/2026






