
Tak máme konferenci za sebou a můžeme rekapitulovat. Asi to nebude přijato dobře, ale odborná stránka konference, stejně jako vloni, byla hodně pozadu za dřívější úrovní. Skoro to vypadá, jako by se nikdo už vážně naším oborem nezabýval. A tak, i když celý svět skloňuje energetické úspory, uhlíkovou stopu, vodík jako palivo budoucnosti, nové a lepší izolace, nové materiály, aditivní technologie, transformaci automobilové průmyslu, raketový vzestup letecké výroby, tak tady byl klid.
Sice některé přednášky se výše uvedených témat týkaly, kdybych byl ještě stále aktivní v oboru tak jako kdysi, opravdu bych si nevybral, kam to máme směřovat.
Kdybych byl detailista, tak trh s tepelným zpracováním v CZ a SK odhaduji na zhruba 5 miliard Kč, jak v komerčním sektoru, tak i v sektoru in-house (Captive) kalíren. Pokud spotřeba energie činí zhruba 10% z obratu, máme zde částku 500 mil. Kč, kterou vynakládáme na nákup plynu nebo elektrické energie pro naše zařízení. Je to ještě únosné, kde jsou naše nákladové limity? Jaká zařízení budeme muset mít, abychom tuto energetickou krizi přežili? Budou mít pece energetický štítek jako má dnes obyčejná lednička? Budeme muset mít pece na vodík nebo bude nutno mít vlastní zdroj energie?
Mnoho otázek, málo odpovědí. A tak nejlepšími okamžiky celé konference bylo setkávání se známými tvářemi, většinou překvapenými, že ještě žiju. A taky když Pavel Stolař přišel s myšlenkou založení univerzity čtvrtého věku pro skupinu 70+, pookřál jsem. Konečně něco pro mne, nejenom pro mladé studenty … ti ale letos na konferenci zcela chyběli.
Příjemné bylo i moje setkání s novým vice-prezidentem Bodycote pro CZ panem Lee Borsberry. Po prvním setkání skvělý dojem. Uvidíme, jak si poradí s novými výzvami. Je jich přeci tolik …
Překvapil mne i další nestor tepelného zpracování, Tonda Policar. I když už je čistý důchodce, se všemi neduhy, co tato role přináší, přisel za mnou mne poplácat po ramenou. Velmi si toho vážím, patřil k těm našim průkopníkům průmyslu, co nějak nyní chybí všem, tedy i mě. A samozřejmě, nemohu nezmínit rodinu Novákovic z Pardubic nebo Otu Priknera, to jsou lidičky, které mám opravdu rád a kterých si velmi vážím.
A ti ostatní? Plno milých známých tváří, ne ale všem moje nová trojrole vyhovuje. Mám svůj vlastní profesní život, pokud možno nezávislý, mám na starosti prodej pecí ECM a TAV, a k tomu ještě existuje moje minulost v Bodycote, která ze mne dělá v jejich očích konkurenta, i když už tam nejsem dlouhých 5 let. A to ani nemluvím o mojí roli v Galvametu, to je na dlouhý popis toho, proč si myslím, že na Valašsku existuje něco jako „charakter“.
Ti, kteří se od tohoto pohledu již osvobodili, s těmi naše vztahy jsou přesně takové, jaké mají být mezi přáteli. A ti zbývající? Už dávno jsem si zvyknul, že profesní život a život soukromý je nutno striktně odlišovat. A tak moje skupina přátel zůstává nedotčena těmito malichernostmi.
Tak snad na shledanou zase za rok, i když v mém věku už to může být bráno jako nepřirozený optimismus. Vždyť na první konferenci jsem byl už někdy v roce 1987. Je to tedy celých 36 let co žijeme více méně pohromadě …
Jiří Stanislav
26. listopadu 2023
Přednáška „Tepelné zpracování velkých forem pro GIGA factory v pecích TAV Vacuum Furnaces“
Přednáška „Nízkotlaká cementace na zařízení ECM jako potenciální náhrada klasické cementace ve víceúčelových pecích“