Komerční kalírny – vadné plnění a VOP

Každá komerční kalírna bere na sebe určité závazky z vadného plnění, vyplývající z Občanského zákona č. 89/2012 Sb.  To, jak se s nimi hodlá vypořádat, je částečně zřejmé z VOP. Protože jsem zvídavý člověk, tak jsem si udělal analýzu, jak jednotlivé subjekty na trhu s komerčním tepelným zpracováním si to vykládají. Nebudu tyto jednotlivé subjekty jmenovat, nicméně kromě jedné společnosti, která na svém webu VOP vůbec nemá, u všech ostatních jsou VOP dohledatelné, i když občas to znamená na webu téměř detektivní činnost.

Na první pohled je ale viditelné, že ne všechny subjekty se s touto problematikou vypořádaly srozumitelně, a především tak, aby neomezovaly práva Objednatele. Cílem VOP není stanovení si jiných mantinelů, nežli ukládá zákon, ale především stanovit si podmínky uzavření smlouvy za situace, kdy pracujeme pouze s návrhem na uzavření smlouvy ve formě objednávky, popř. s odkazem na nabídku, a současně za oboustranného projevu vůle k uzavření smlouvy.

Řada ujednání ve VOP je zcela korektní, největší problém ale vidím v ustanoveních, které se týkají vad.  I když nemám právní kvalifikaci, přesto se pokusím nastínit svůj pohled na tuto problematiku.  Nakonec těch školení na MUNI jsem absolvoval již několik, a tak to mohu vždycky svést na pohled právních expertů…

Definice vady je následující:

Vadou je nesoulad mezi plněním slíbeným a poskytnutým – tedy odchylka vlastností.   Důvod odchylky není relevantní, nezkoumá se zavinění, vada je objektivní.  Vady mohou být zjevné nebo skryté, nalezl jsem i použití termínu „Ojedinělé vady“, takovéto vady ale OZ nezná, vyjma případů převzetí stavby dle § 2628.

Zjevné vady:

(Zdroj: https://www.epravo.cz/top/clanky/nemennost-judikatury-v-oblasti-vadneho-plneni-100795.html)

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1040/2009 stanovil, že „za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.“

Z této definice vyplývá, že za zjevné vady můžeme považovat např. mechanické poškození dílů, nesouhlas v počtu kusů nebo hmotnosti, zabarvení povrchu neodpovídající požadavku, neočekávaná koroze nebo znečištění dílů, neodstranění ochranných past a nátěrů, nekompletní smluvní dokumentace, či záměna nebo zpětné nedodání obalů. Žádná z těchto vad není ale většinou vztažena k vlastnímu tepelnému zpracování.

Pokud má být zjevná vada zřejmá na pohled, pak ani vada v dosažení tvrdosti nemůže být považována za vadu zjevnou, protože ani v dobré víře nelze očekávat, že by přejímací nosil s sebou tvrdoměr pro měření tvrdosti dílů. Výjimkou snad může být jen případ, kdy sám zhotovitel vadu v tvrdosti zjistil a zanesl ji do certifikátu jakosti dodávky. V tom případě ale je to přiznání vadného plnění ještě před přechodem odpovědnosti, a je lhostejné, jestli si toho přejímací všiml ihned anebo až po určité době, protože v okamžiku převzetí vada již byla prokázána.

I proto OZ v § 2161, odst. 1 říká, že v době, kdy kupující věc převzal,

• a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,
• b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,
• c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,
• d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a
• e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Pokud tato vada není zjištěna ihned při převzetí, a projeví se v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí – § 2161, odst. 2.

 https://www.epravo.cz/top/clanky/nemennost-judikatury-v-oblasti-vadneho-plneni-100795.html)

Právo kupujícího z vadného plnění pak zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se tato vada projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

Stále však hovoříme o vadách zjevných.

Pokud tedy některé komerční kalírny vkládají do svých VOP ustanovení jako např.

• „Reklamaci je nutno uplatnit nejpozději do 30 dnů ode dne převzetí zboží“, nebo
• „Reklamaci lze uplatnit pouze pokud na reklamovaných dílech nebyly započaty žádné další operace“ nebo
• „Nelze oznámení vady uznat, pokud objednatel provede bez písemného souhlasu zhotovitele na vadných dílech změny“, nebo
• „Zjištěné vady tepelného zpracování, které jsou v rozporu s požadavkem objednatele, musí být Společnosti písemně sděleny ihned po jejich zjištění (nejpozději však ve lhůtě 12 měsíců od data přechodu rizik)“, nebo
• „Nedojde-li ze strany objednatele k uplatnění nároku z případné vady díla způsobem popsaným výše, považuje se marným uplynutím uvedených lhůt dílo za provedené a předané bez vad“, nebo
• „V případě vad zjevných, včetně váhových rozdílů, je povinen tak učinit bezodkladně, nejpozději však tři dny od převzetí zboží“.

pak je nutno zkoumat, jestli takováto ustanovení jsou právně platná.

V odkaze na https://www.businessinfo.cz/navody/odpovednost-vady-zaruka-jakost-ppbi/ můžeme vyčíst, že nikoliv. Obecně platí, že se nepřihlíží k takovému projevu vůle, kterým by zcizitel předem jednostranně omezil zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění (Příklad: Pokud by prodávající ve svých obchodních podmínkách uvedl, že kupujícímu nesvědčí po převzetí výrobku žádná práva z vadného plnění). Takové právní jednání zcizitele tedy nevyvolává právní účinky a nabyvateli zákonná práva z vadného plnění zůstávají v plném rozsahu.

Pokud by se tedy např. v obchodních podmínkách vyskytovala nějaká ustanovení omezující nabyvatelova zákonná práva z vadného plnění, nejsou taková omezení platná. Nabyvatel se ovšem může svého práva z vadného plnění předem vzdát, je nutné tak učinit v písemné formě.

Skryté vady:  

Jak je to ale u vad skrytých?  To jsou v podstatě všechny vady, týkající se vlastního tepelného zpracování. Může se tedy jednat o vady tvrdosti povrchu či jádra, neshody v NHD, CHD, CD, CLT, FHD, SHD, IOD, OLT, ale i o vady všech dalších požadovaných mechanických vlastností jako jsou mez pevnosti, mez kluzu, drsnost, rázová houževnatost apod.

Pro smlouvu o dílo platí jednoznačně § 2618, ne jak je mylně uvedeno v jedněch VOP § 1921.

§ 2618:  Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

Skryté vady lze tedy reklamovat ve lhůtě do 2 let od přechodu odpovědnosti dle § 2121, jediná podmínka je, že objednatel musí nároky ze zjištěné vady uplatnit bez odkladu. Termín „bez odkladu“ nemá žádný další výklad a je tedy odvislý od každé konkrétní situace.

§ 2121:  (1) Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci. (2) Týž následek má, nepřevezme-li kupující věc, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat.

https://www.exiure.cz/blog/bez-zbytecneho-odkladu-co-to-znamena

Nejvyšší soud k tomu v rozhodnutí pod sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 uvedl, že lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku.

 V kauze, kterou se Nejvyšší soud zabýval pod číslem spisovým 32 Cdo 2484/2012, bylo dovozeno, že v kontextu téměř desetiletého smluvního vztahu je možno dva měsíce vyhodnotit jako bez zbytečného odkladu.

V případě sp. zn. 23 Cdo 113/2012 šlo o reklamaci díla se zjevnými vadami. K převzetí došlo 30. ledna a vady byly vytčeny až poslední únorový den. Nejvyšší soud uzavřel, že prodleva celých 28 dní ode dne předání díla a vytčení jeho zjevných vad, není po právu, a reklamaci vyhodnotil jako neučiněnou bez zbytečného odkladu, a tudíž opožděnou.

Je potřeba počítat i s tím, že lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění se pozastavuje po dobu nemožnosti užívat vadný předmět plnění, vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně. Pokud je sjednána záruka, neběží po dobu, po kterou nabyvatel nemůže vadný předmět užívat, ani záruční doba. V našem případě lhůta pro uplatnění zjevných vad 6 měsíců a skrytých vad 2 roky může být tedy prodloužena o dobu řešení reklamace.

Pokud tedy je snaha ve VOP omezovat nebo určovat dobu, po kterou je možno uplatnit odpovědnost za zjevné nebo skryté vady, pak tato ustanovení VOP jsou s ohledem na výše uvedené zcela neplatná. Opěr cituji:

Obecně platí, že se nepřihlíží k takovému projevu vůle, kterým by zcizitel předem jednostranně omezil zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění.

Rovněž se mýlí ty komerční kalírny, které se zbavují odpovědnosti za jakost vstupního materiálu. Je nutno zde zachovat opatrný přístup k tomuto tvrzení, neboť nemusí být vždy právně platné – viz judikatura

R NSČR 33 Cdo 4142/2008 Podle § 645/2 ObčZ zhotovitel díla odpovídá i za vady, jejichž příčinou byla vadnost materiálu dodaného objednatelem nebo nevhodnost jeho pokynů. Za takové vady neodpovídá jen splnil-li povinnost na nevhodnost materiálu nebo pokynů upozornit. Odpovědnost zhotovitele je odpovědností objektivní (tj. odpovědností za výsledek), své odpovědnosti se zhotovitel nemůže zprostit ani s poukazem na zaviněné protiprávní jednání třetích osob. Za nedostatky materiálu se přitom považují nejen jeho zjevné a skryté vady, ale i takové jeho vlastnosti, které znemožňují objednané dílo řádně zhotovit.

Je zde tedy povinnost kalírny na nevhodnost materiálu upozornit, vyjma případů, kdy toto nebylo možno zjistit ani při vynaložení potřebné péče, viz § 2594. Je ale potřeba přiznat ve prospěch kalíren, že především u materiálu Objednatele se bude převážně jednat o skryté vady, a tudíž k situaci dle výše uvedeného judikátu dojde jen výjimečně, např. když při vzorkování se prokáže nedosažitelnost některých požadovaných vlastností a následně se provede kompletní analýza vstupní jakosti oceli.

§ 2594: (1) Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

Postupy při řešení nároků z vad, zjevných i skrytých, je rovněž nutno řešit s opatrností. Zamítnutí nároků objednatele může paradoxně vést k navýšení nároků za způsobenou škodu, protože Objednatel může nechat dílo opravit třetí stranou bez toho, že by Zhotovitel mohl kontrolovat náklady na takovouto opravu třetí stranou.

R NSČR 23 Cdo 4167/2014 Za situace, kdy zhotovitel se odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla, má objednatel právo na slevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele neuvědomil.

R NSČR 32 Cdo 4980/2014 Jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z ceny díla odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody.

Kalírny si rovněž osobují právo určit, jakým způsobem má být vada sdělena. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, je nepodstatné, jestli vada byla oznámena ústně, písemně nebo telefonicky. Omezit Objednatele tedy na předem určený způsob dle VOP je tedy riskantní, protože nemusí být právně závazné.

Co k tomu říci na závěr? Všeobecné obchodní podmínky neslouží a nemohou sloužit k omezení práv Objednatele a jeho nároků z vadného plnění.  Podle § 1751 obchodní podmínky mají za cíl specifikovat to, co neobsahuje smlouva.

Protože ale u tepelného zpracování se jedná obvykle o činnost na základě objednávky, bez dalšího smluvního ujednání, a smluvního vztahu je dosaženo teprve potvrzením o přijetí objednávky, pak VOP by měly obsahovat především detailnější pohled na technické požadavky, podmiňující přijetí objednávky s ohledem výkresovou specifikaci nebo na specifikaci dle objednávky, a současně definici všeho, co se běžně nevyskytuje v běžných dokumentech, směřujících k uzavření smlouvy.

Platí ale i to, co je uvedeno v § 1753.

 § 1753: Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření

Protože ale proces přijetí objednávky je interní procedura Zhotovitele, za účelem přezkoumání smlouvy s hodnocením proveditelnosti, je to tedy obvykle i proces bez přímé účasti Objednatele. Nepřichází tedy v úvahu jeho výslovní přijetí, a i to je důvod, proč VOP nemohou obsahovat neočekávaná ujednání,

17. listopadu 2022

Jiří Stanislav