
Pro zopakování historie, od roku 2000 byla ECHT konference 3x v Praze. Proč ta atraktivita? Praha prostě nemá vadu. Kromě historie tepelného zpracování zde dýchá i historie sama o sobě.
Rok Místo konání Země
2000 Wiesbaden Německo
2002 Florencie Itálie
2004 Paříž Francie
2006 Praha Česká republika
2008 Stuttgart Německo
2010 Verona Itálie
2012 Salzburg Rakousko
2014 Paříž Francie
2016 Praha Česká republika
2018 Friedrichshafen Německo
2019 Bardolino Itálie
2020 Online (organizováno A3TS) Francie
2022 Salzburg Rakousko
2023 Janov Itálie
2024 Toulouse Francie
2025 Praha Česká republika
Osobně jsem se zúčastnil v roce 2016 a 2025. V roce 2016 se konference konala v Břevnovském klášteře, letos v Kaiserštejnském paláci.
Ilustrativní foto z konference ECHT 2016 a statistika účastníků
To, že Praha je atraktivní, platilo i v Bodycote. Ještě za doby prezidentování Johna Hubbarda se každý rok realizoval globální meeting Bodycote, a jeden z nich byl taky v Praze. Ještě si moc dobře pamatuji, jak jsem platil fakturu za pronájem zbraslavského zámku. A nakonec tato atraktivita vedla Bodycote i k tomu, že sem přesunula share centrum, dnes Bodycote SSC.
Ale vraťme se k ECHT. Bylo to příjemné setkání s celou řadou nových seznamování. Nicméně „tvrdé jádro“ je již léta stále stejné. Oživením je přítomnost ECM, nebo návrat Ipsen po změně zastoupení, svět tepelného zpracování je ale o dost větší, než jak jsme si ho zvykli chápat.
Protože na tomto typu konferencí ale nejsou téměř žádní potenciální zákazníci, vyjma komerčních kalíren, pak prezentace výrobců pecí nebo příslušenství se mi zdá takovým slepým výstřelem. Jak říkal Cédric Villard z ECM, kdybychom chyběli např. na HK v Kolíně and Rýnem, všichni by si mysleli, že jsme zbankrotovali.
Osobně mi ale chyběla přítomnost výrobců HIP, nebo prezentace čínské produkce pecí (SAMT, Fulcrum), chyběl ale i Aalbert Surface Technologies nebo HÄRTHA Group, jako konkurenti Bodycote v našem regionu, nebo NITREX se svým novým programem na FNC kotoučových brzd. Ti, co tedy něco nabízí jsou v převaze nad těmi, co by si rádi něco koupili.
Od doby založení HT-PROGRES jsem se pravidelně zúčastňoval našich Dnů tepelného zpracování, a to aktivně, s přednáškami. Napočítal jsem jich skoro 30. Jsem rád, že toto žezlo převzala Klára Tesárková, a tak zajišťuje určitou kontinuitu. Ostatní kalírny mlčí, a tak si to vysvětluji tak, že nechtějí sdílet nic ze svého know-how.
Za sebe jsem s rozhodnul, že i letos nabídnu přednášku. Sice už nekalím, ale o to více se snažím udržet krok s moderními technologiemi. A protože námi zvolená cesta s Doc. Tomášem Čeganem se mi zdá smysluplná, proč nepublikovat touto formou výsledky naší práce.
I když se vyskytli jedinci, co si myslí, že Centrum 3D tisku pro kovové implantáty je utopie, jak jsem přednášku uvedl, vzal jsem to spíše jako PR přípravu na lobbing. Přeci jen je na to potřeba 10 mil. €. Současně jsem ale chtěl ukázat, že pouze koncepční řešení 3D tisku má smysl. A protože se všichni soustřeďují na tiskárny, a ne na potřebné post-procesy, tak je stav v CZ takový, jaký je.
Počítal jsem, že bylo v CZ prodáno více jak 40 tiskáren na kovy, ale skutečně realizovaných aplikací ve formě reálných dílů je minimum. Je zajímavé, že tento obor významně zvednul člověk, který přišel ze zcela jiného světa, a tím je pan Jebavý z Vibrom. A tak, narozdíl od vědeckých a akademických institucí, se tím správným vizionářem stal právě on. Takže velká gratulace do Třebechovic, bez něj by dneska nefungovala ani implantologie, i když cílem HIP, který si koupil, jsou kohoutky do pistolí Colt, vyráběné technologií MIM.
V tomto nemohu opomenout ani roli ONE3D, ale jejich cesta je nalajnovaná odlišně, a nejsem si úplně jist, jestli správně. Když tak pozoruji různé světové firmy zabývajících se 3D tiskem, postupně si kupují vybavení na post procesy tak, aby byli nezávislí. Příkladem může být např. rakouský Pankl Racing, který byl na konferenci rovněž přítomen, a který si koupil k tiskárnám HIP již před několika lety, nebo Press-X z Itálie, Deloro Wear, Howmet Aerospace v Německu, Paolo US, dnes součást skupiny Aalbert atd. Sice akademická obec tvrdí něco jiného, ale já jsem 100% přesvědčen, že bez této kombinace to nepůjde. Ostatně, stačí si jen položit otázku, proč takový Bodycote stále rozšiřuje své kapacity HIP.
Pokud bych měl hodnotit mé pocity z přednášek, některé byly hodně zajímavé, ale řešily problémy ne zcela praktické. I tak ale hodnotím pozitivně účast všech francouzských institucí, a rovněž přednášejících z Japonska. Chyběla mi ale více témata aktuální, a to je transformace našich technologií na FIT55. Možná ale proto, že zde nejsou přítomni zákazníci, není ani potřeba nabídky.
Překvapilo mě, že se opět objevilo téma kalení do vody. Je to jen potvrzení toho, že svět se snaží uspořit na legurách oceli, a pak nám nic jiného nezbude než se zase vrátit o pár století zpátky. Jestli je správnou cestou vakuové zařízení v kombinaci s kalením do vody nevím, ale zcela jistě na tom něco je.
Snad kromě přednášky SecoWarwick se nikdo vážně nezbýval úsporami energie a udržitelným rozvojem. S tím souvisí i ESG reporting. Už několikrát jsem se zmiňoval, že stejně jako domácí spotřebiče, i pece by měly mít svůj energetický štítek. To je ta prvotní informace, kterou by měl zákazník dostat. Pokud neexistuje globální shoda na referenčním, měřitelném modelu, pak ne zcela chápu výrobce pecí, proč si nevytvoří svůj nástroj sami. ECM takovýto nástroj má, a lze na každý díl udělat jednoduše kompletní energetickou analýzu, stejně tak jako uhlíkovou stopu.
I když řada přednášek byla orientována na simulace, překvapivě nikdo z komerčního sektoru nebyl přítomen. Ti, co pracují v našem oboru, vůbec nepotřebují komplikované studie matematických výpočtů přes různé integrální a diferenciální rovnice, ale jednoduchý modelový nástroje, který umožní rychlou orientaci v návrhu složení vsázky nebo v nastavení procesních parametrů. Pokus Aubert-Duval toto simulovat je pěkný, ale píše se rok 2025. Já takový jednoduchý modelový nástroj mám už od roku 1995, kdy jej v Excelu vytvořil Bernard Jomain od BMI, a tento systém mi spoustu věcí usnadňuje již celá léta. Matematický popis problému je stejný dnes jako před 30ti lety.
Obdobně to platí i o použití AI v tepelném zpracování. Na konferenci byla zajímavá přednáška z italské Pisy ohledně hledání optimálního legování oceli pro dosažení správného profilu prokalitelnosti. Na základě AI analýzy Jominyho křivek lze určit legování tak, aby vyhovělo požadovanému průběhu. Jenže kalírny mají zcela jiný problém. Jak na základě znalosti chemického složení zvolit parametry tepelného zpracování tak, aby výsledek odpovídal zadání zákazníka, i když jsme s chemickým složením v dolním pásmu prokalitelnosti.
Na konferenci nic nezaznělo ani o mém oblíbeném GIGA castingu. Kromě nedávného článku Thomase Wingense v HeatTreatToday ticho po pěšině. Přitom je to pro mě jeden z největších otazníků doby. V červencovém čísle Slévárenských listů vyjde moje přednáška, kterou jsem přednesl na Holečkově konferenci za přítomnosti pracovníků Volvo Car Slovakia, Košice. Je to zase další výzva, blížící se utopii. Asi jak s těmi implantáty.
Závěrečný raut v restauraci Červený jelen byl dobrou tečkou za celou konferencí. Ocenění Pavla Stolaře za celoživotní přínos je známkou toho, že ta naše generace končí. A i když jsem s ním ne vždy souhlasil, moc mu to přeji. Nakonec spolu s Pavlem, a s Otou Priknerem jsme první čestní členové Asociace. Komu se to poštěstí být v tomto věku zase první …..
Jiří Stanislav
8. června 2025