
Zpráva tohoto týdne, Airbus, Safran a Tikehau Ace Capital podepsali Memorandum o porozumění s těžařskou a hutní skupinou Eramet o akvizici její dceřiné společnosti Aubert & Duval. Tito tři partneři mají v úmyslu získat 100 % Aubert & Duval prostřednictvím nové společné holdingové společnosti, která by byla speciálně zřízena pro tuto transakci a v níž by měli stejná vlastnická práva. A důvod?
Aubert & Duval je strategickým dodavatelem kritických materiálů a dílů pro zvláště náročná průmyslová odvětví, včetně letectví, obrany, jaderné energetiky a zdravotnictví. A protože nebyli na tom dobře, tak hrozba, že by tento dodavatel byl vyřazen z trhu, vedla k tomuto kroku. Představa, že by Francie mohla přijít o strategického dodavatele materiálů, např. pro motory těchto stíhaček Rafale by asi byla dosti stresující.
Airbus kromě toho dodává stovky letadel pro čínský trh, stejně tak jako Safran motory Leap 1-C z C919 čínskému výrobci letadel Comac (Commercial Aircraft Corporation of China). Přijít o tento kšeft jen proto, že Aubert & Duval už nebyl schopen táhnout vysoké ceny energií, to by asi pro Francouze, ale nejenom pro ně, bylo asi smrtelné.
Tak se mi tak matně vybavuje vzpomínka na Poldi Kladno, nebo na Považské Strojárne, Letecké Motory, kde se vyráběly motory DV-2 pro Albatrosy L-39. A jak jsem psal ve svém blogu https://www.jstconsultancy.cz/aerospace-2023/, právě tento motor nám chybí k tomu, abychom tady měli naše Aviation Valley, je jedno jestli na Kladně nebo v Povážské Bystrici.
Výše uvedená akvizice pouze dokazuje, že když se chce, tak jde všechno … možná si vzít příklad z Macrona, a místo za kovaříčkem lítat za kovářem. Ale to už je jiná kapitola ..
Jiří Stanislav
30. dubna 2023