Aerospace 2023

Přišla mi pozvánka na Aerospace & Defense meeting do Rzeszowa a současně i na Aviation Forum Hamburk, 2023.

https://www.aviation-forum.com/

https://www.poland.bciaerospace.com/

Díky Aleši Šlechtovi z Galvamet v roce 2021 až 2022 jsem zúčastnil většiny těchto akcí, od Aeromixer Wroclaw, přes Aviation Forum Hamburk 2022, až po Lockheed Martin, Pratt & Whitney a Aerospace Venntures, Praha 2022. Byla to mne veliká čest, ale především zkušenost. Ono totiž se potkávat s osobami, odpovědnými za tento business, není vůbec jednoduché. Ale i proto, že i jejich počet je limitován, prakticky na všech akcích jsme se potkávali se stejnou skupinou lidí.

Aeromixer 2021, Wroclaw

Aviation Forum, Hamburg, 2021

Rzeszow 2022, první setkání mezi Czech Aerospace Cluster a polským klastrem Aviation Valley/Dolina Lotnicza

Lockheed Martin, Praha, 2022

Očekávání bylo veliké, výsledek prakticky nula. Čím to je?

Centrum leteckého průmyslu se stal Rzezsow, město na východním konci Polska, při hranici s Ukrajinou. Historie leteckého průmyslu zde začala již v roce 1932, kdy bylo rozhodnuto o stavbě první továrny na leteckou techniku. K zásadnímu obratu ale pomohli ještě komunisté, když již v roce 1977 pozvali MTU Kanada a vybudovali zde první závod na letecké motory.

Po revoluci 1989 se pak na tuto tradici navázalo a přibyly firmy jako Pratt Whitney, Goodrich, Hamilton, Sikorsky, Agusta Westland, Safran, Rolls Royce, General Electric, Avio Polska, Collins Aerospace,  Lufthansa.

Co je skryto za tímto úspěchem? Podle mého cílevědomá politika polské vlády, strategicky zaměřená právě na tento lukrativní obor. Současně ale disponibilita lidí, jako je např. Marek Darecki, hlava leteckého klastru s názvem Aviation Valley. Název klastru je trochu úsměvný, je to tady jedna velká rovina, kopce by tady člověk hledal marně. Výsledkem ale je, že téměř 90% letecké výroby v Polsku je právě zde, v Aviation Valley.

Výrobci letecké techniky zde investovali téměř 2 biliony USD a tomu odpovídá i úroveň techniky. Co jsem mohl vidět, to je téměř zázrak.

Proč o tom píši? Naším cílem bylo rozšířit klientelu pro leteckou výrobu v Galvamet. Jenže jak je to doopravdy?  Prakticky nulová šance. Rzeszow je plně vybaven vším co je potřeba k výrobě leteckého motoru, a pokud tedy kdokoliv z této lokality hledá další dodavatele mimo Aviation Valley, pak jen tehdy, když celý komponent se přesune do jiné lokality. Např. do Česka nebo na Slovensko. A následně, právě a jen pro tento komponent, se hledají místní dodavatelé, např. tepelného zpracování s certifikátem Nadcap.

A protože k takovémuto přesunu doposud nedošlo, výsledek je tedy velká nula. Myslím si, že významnou část viny za tento problém je nutno dát naší vládě. Její schopnost, resp. neschopnost vytvořit v CZ natolik atraktivní podmínky, aby vzniklo něco podobného jako v Rzeszowě je zcela ukázková. Nelze očekávat, ani za významné podpory Czech Invest nebo Czech Aerospace klastru, že pouhými meetingy typu B2B se něco pohne kupředu. Nepohne. Vše je to o investicích, jednáních a cílevědomé strategii. A protože počáteční investice do tohoto oboru jsou zcela mimo investiční potenciál zakázkových kalíren, pak se dostáváme do situace, kdy bez přímé vládní podpory zůstaneme i nadále na okraji dění v leteckém průmyslu.

Existuje vládní dokument s názvem „KOMPLEXNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY KRITICKÉ INFRASTRUKTURY“.

https://www.hzscr.cz/soubor/komplexni-strategie-ki-doc.aspx

Zde se píše:

• kritickou infrastrukturou je systém prvků, jehož narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a ekonomiku evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení nebo nefunkčnost by měla závažný dopad na nejméně dva členské státy Evropské unie,
• prvkem kritické infrastruktury je zejména stavba, zařízení, prostředek nebo technická infrastruktura, jehož narušení způsobí nefunkčnost kritické infrastruktury

A tady je ten kámen úrazu. Protože ale letecká výroba ale nepatří do strategických cílů v Česku, není v podstatě co chránit.  Minulá vláda učinila vstřícný krok do budoucnosti tím, že vytvořila Národní investiční plán do roku 2050. Naši stratégové ale zcela opomenuli obor letecké a kosmické výroby.  A i když je do tohoto rámce vložen 3D tisk jako nová, inovativní technologie budoucnosti, nějak se zapomnělo, že samotná tiskárna je něco asi jako když si koupím steak a nemám k tomu troubu nebo gril.

A tak propadám depresi, protože řešení už se asi nedožiji. Pokud se ten náš obor tepelného zpracování má prosadit i v tomto segmentu průmyslu, potřebujeme minimálně jednoho velkého hráče s leteckými motory tady u nás, v Česku. Pak už by to bylo veselejší. Jenže mám takový dojem, že už je tak trochu pozdě.

Přitom ten potenciál!!

Velikost trhu s leteckými motory byla v roce 2021 oceněna na 45,50 miliardy USD a očekává se, že do roku 2028 dosáhne hodnoty 104,65 miliard USD.  A hlavní hráči? Safran, GE, Rolls-Royce, Honeywell, MTU Aero Engines, IAE International Aero Engines AG, Textron, United Technologies, Raytheon Technologies, Extron, Boeing, Hindustan Aeronautics Limited. Pokud by to tedy bylo pravdou, je to více jak dvojnásobek

Jiří Stanislav

25. dubna 2023