181 vakuových pecí. Víc, než byste čekali?

Tak jsem napočítal, že v CZ a SK máme 181 vakuových pecí.  To je moje číslo, skutečnost bude ještě asi mírně vyšší, protože nemohu vědět všechno. Ve výčtu jsou pouze pece vakuové, pro kalení a popouštění, ne ale vakuovatelné retortové pece. Ty sice taky eviduji, ale nemám je rád.

Kdysi, ještě jako Bodycote jsem tvrdil, že potenciál trhu s vakuovými pecemi je vázán na prodej oceli, především pro práci za tepla. V Bodycote platilo jednoduché pravidlo. Aby vakuová pec byla zisková, musí nám zajistit roční obrat ve výši kupní ceny. Tedy máme-li pec za 10 mil. Kč, musíme mít i obrat na peci 10 mil. Kč za rok. Protože ale náklady v CZ a SK jsou nižší jak ve zbývající části světa, uplatňovali jsme koeficient 0,8.

Obr.č. 1 – Počet vakuových pecí dle výrobců … zvýraznil jsem jen ty co zastupuji. ECM a TAV mají podíl na trhu 17,8%. 

V dané době jsem odhadoval, že v CZ a SK se prodá ročně 18 000 tun oceli pro práci za tepla, typu H11, H13, Dievar atd. Protože typická vakuová jednokomorová kalící pec s 10 bar přetlaku, s rozměrem 699 přijde dnes na nějakých 15 mil. Kč (600 k€), musíme mít efektivní obrat 12 mil. Kč. Při průměrné ceně za kalení a dvě popouštění 60 Kč/kg (2,5 €/kg) se jedná o nutnost zajistit zpracování 200 tun oceli ročně, cca 16,7 tuny měsíčně.

Pokud tedy celkový prodej oceli 18 000 tun podělím výkonností jedné pece, potřebuji jen pro sektor nástrojů pro práci za tepla 90 vakuových pecí.

Obr.č. 2 – Podíl vakuových pecí na jednotlivých segmentech trhu 

Z grafu ale vidíme, že tento segment činí jen 28% z celkového počtu pecí. Je jich jen 48. Připočítám-li k tomu trh obecného tepelného zpracování 18%, což v součtu reprezentuje většinu komerčních kalíren v CZ a  SK, pak jsme na čísle 79 pecí. To je už hodně blízko číslu 90. Tento segment trhu se zdá být tedy vyčerpaný, navíc nástrojů už asi o moc víc nebude potřeba.

A ty zbývající? Hned za nástroji a obecným strojírenstvím jsou LPC a Aerospace. Protože ale, pokud se nestane nějaký zázrak, CZ ani SK není zásadním výrobcem OEM letecké techniky, růst tohoto trhu bude velmi pozvolný a bude pokrývat jen pozvolně narůstající kapacity výrobců Tier 2 dílů. Prostě chybí nám takový Rzeszow.

Zbývá tedy LPC a možná BRAZING, kde roste poptávka po chladičích. Jenže chladiče pro baterie jsou převážně z hliníku, a tam zatím dominuje technologie CAB (Controlled Atmosphere Brazing), ne VAB (Vacuum Aluminum Brazing).

Pokud se týká 3D tisku, tam vakuové pece dnes zcela chybí. Až na jednu známou výjimku, těch zhruba 40 tiskáren na kovy, které v CZ registruji, nemá k dispozici žádnou vakuovou pec, a tak vlastníci spoléhají buď na kooperaci post-processingu anebo na zázrak.

Pokud se týká stáří pecí, bude se pohybovat v průměru mezi 10 až 20 lety. Přežívají ale i pece historické, s věkem přes 50 let. Protože ale ceny energií klesají, klesá i energetický mix a tedy i dopad na emise, nelze ani zde očekávat hromadný tlak na upgrade pecí, i když některé z nich by se to již dávno zasloužili.

Z výčtu výrobců pecí dodaných do CZ a SK vyplývá, že řada z nich už neexistuje (Kopp, Degussa, Rubig, ZEZ), a Ipsen, přesunem vakua do USA, tento trh zcela opustil. A tak jich zbývá už jen 5, kteří mají nějaký význam či růstový potenciál. Kteří to jsou? Všichni asi tuší, nicméně nebudu to sdělovat, nebudu jim zvyšovat sebevědomí. Já jsem se svými 17,8% spokojený.

Co říct na závěr? 181 vakuových pecí není málo. Ještě ale více bude klasických víceúčelových, které čekají na nějaký impuls. Ztráta automobilového průmyslu z přechodu na elektromobilitu je tak veliká, že řada pecí je dnes již odstavena. A to ne proto, že by jiná práce nebyla. Těmto pecím, na rozdíl od vakuových pecí s LPC, chybí flexibilita. Nemohou kalit nástroje, nemohou pájet, rekrystalizačně žíhat nerezy atd. Prostě svět se zásadně změnil a jejich další využitelnost je s otazníkem.

Jiří Stanislav

16. února 2026