Pozvánka mne zaujala, už proto, že hlavními aktéry byli Škoda Auto, Josef Průša, Jan Homola, 3Dees, 3Dwiser, Stratasys, Fillamentum, CIIRC ČVUT v Praze, Koyo Bearings ČR…. Tedy samé dobré „značky“.


Obr. č. 1 – Fenomén dnešní doby, Josef Průša, výrobce levných 3D tiskáren
Protože ani po 3 letech hledání nemám odpověď na otázku, zda je možno tisknout díky forem na tlakové lití metodou metalického 3D tisk tak, aby měly odolnost proti tepelné únavě na úrovni klasicky vyráběného materiálu dle Nadca 207, těšil jsem se na informace o tom, jak je daleko především „Škodovka“.
A jaký k tomu nyní mohu vytvořit závěr? Shrnul bych to do několika bodů:
- Metalický tisk v prezentujících firmách není na pořadu dne. Vládnou plasty. Tiskárnu Průša lze umístit kamkoliv, tisk kovů vyžaduje zcela jiný přístup
- Strategie firmy Průša je „3D tiskárna do každé firmy“ a návazně na to „3D tiskárna do každé rodiny“ … krásný marketing 😊
- Ani Škoda-Auto doposud nevytvořila precedens, který by dokázal výhodnost metalického 3D tisku oproti klasickým technologiím. Na příkladu pro formy na tlakové lití, který zde uvedla, a který rovněž prezentovala i na nedávné konferenci Pod tlakem v Brně, byly celkové náklady o 40% vyšší oproti klasicky vyráběnému dílů. O životnosti dílu se autoři nezmiňují, stejně tak o post-operacích jako je tepelné zpracování. Tisk dílu z materiálu 1.2709 o hmotnosti 89 kg trval 17 dnů na tiskárně EOS M400
- Pokud tedy 3D tisk ve Škoda-Auto, pak metoda DED na zařízení DMG Mori Laser Tech 125, Hybrid, určenému pro renovaci tvarů forem pro tlakové lití. Jedná se tedy o kombinaci obrábění a laserového navařování prášku. Asi správné rozhodnutí … jen je otázkou jak navařovat a jaký materiál, a hlavně co s tím po navařování tak, aby se docílilo potřebné odolnosti proti tepelné únavě .. .
- Jak začít s 3D tiskem? Ve všech prezentovaných případech nejde o rozhodnutí managementu a o strategický záměr, ale o proces, kdy se do výroby umístí jedna tiskárna, a nechá se na lidové tvořivosti, jak ji zaměstnanci využijí. Zdá se, že to funguje, ale pouze u tisku plastů. Lidé si sami najdou cestu, jak si ušetřit práci využitím této technologie. Teprve následně, jakmile se ukáží přínosy, se toho chopí management
- Snad i proto jsem odešel s dojmem, že technologie třetího tisíciletí je využívána na aplikace z minulého století
- Zcela mi chyběla jakákoliv úvaha o strategii pro kovový tisk, kde z hlediska investic nebo odbornosti, strategii uplatněnou pro plasty, nelze využít

Obr.č. 2 – Vladislav Andronov, Škoda-Auto, a jeho prezentace
Takže závěrem, výborně organizovaná akce, dobře obsazená přednášejícími, ale ve výsledku ukazující spíše to stinnou stránku 3D tisku. Pokud koncepce rozvoje této technologie pro tisk kovových materiálů bude postavena na podobné „lidové tvořivosti“ jako v tomto případě, pak je to slepá cesta.
Pokud to má mít smysl, a má to být podporováno granty na investice nebo na vědu a výzkum, musí se jednat o koncepčně ucelené řešení celého procesního workflow, řešící nejenom 3D tisk, ale i všechny ostatní, potřebné operace.
13. května 2022
Jiří Stanislav