
Tak jsem zpátky z dovolené a nedá mi, než pokračovat ve svém kázání o Nadca 207. Z předchozích příspěvků jsem sdělil svůj názor na návrh formy, její přípravu pro tepelné zpracování, s rádiusy R5 až R13 mm, s otvory pro vsázkové termočlánky, s kategorizací dle funkčnosti a předpokládané životnosti, a především s ohledem na typ testování dle Nadca 207 v Class 1 nebo Class 2.
Prozatím jsem se ale nevěnoval volbě materiálu, vyjma konstatování, že použití nepřetavované oceli je riziko, které bychom měli vyloučit pro všechny kritické díly formy. Příklad důsledků takovéto chyby je na obrázcích 1 a 2. Nákupčí výrobce nástroje si zjednodušil nákup oceli v domnění, že 1.2343 je stejné jako 1.2343 ESR. Prostě není to stejné a nikdy to stejné nebude. Místo plánovaných 100 000 zdvihů forma vyrobila 3 000 ks a praskla.
Obr.č. 1 a 2 – Příklad prasklé formy v důsledku chyby v nákupu oceli. Nákupčí omylem objednal materiál 1.2343 místo předepsané oceli 1.2343 ESR.
Jak tedy na to? Nákup oceli je nekritičtější část celého workflow výroby nástroje. Pokud něco zanedbáme při nákupu, již nikdy nemůžeme napravit. Ani dalším tepelným zpracováním. Úkolem kalírny je proto udržet kvalitu nakupovaného stavu. V případě nesprávného postupu tepelného zpracování ji může ale zhoršit, nikdy ne zlepšit.
Obr.č. 3 – Testovací postup jakosti oceli dle Nadca 207
Testovací postup jakosti oceli dle obrázku č. 3 vypadá děsivě, ve skutečnosti je ale objednání jakostního materiálu jednoduché. Při uzavírání kupní smlouvy s dodavatelem oceli lze vycházet z ustanovení Občanského zákoníku. V náš prospěch hovoří § 2095 a § 2096.
§ 2095
Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
§ 2096
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze
Co to pro nás znamená? Je potřeba pouze správně formulovat objednávku na nákup materiálu. Jako předloha nebo vzor slouží odkaz na specifikaci Nadca 207. Na rozdíl od minulosti dnes již každý dodavatel oceli pro formy na tlakové lití moc dobře ví, co Nadca 207 obsahuje a co má plnit.
Správnou formulací objednávky se totiž přenese odpovědnost za parametry jakosti na dodavatele oceli a naší jedinou povinností bude pouze zkontrolovat, jestli dodavatel oceli plnil ve shodě s našimi požadavky.
A jak by takováto objednávka měla vypadat? Viz příklad na obrázku č. 4. Pro objednávajícího je důležité správně specifikovat co se vyžaduje, pokud ale uvede odkaz na Nadca 207/Class 1, dodavatel oceli musí automaticky splnit všechny body testování jakosti dle obrázku č. 3.
Obr.č. 4 – Příklad objednávky na materiál s testováním dle Nadca 207, Class 1 pro formu na tlakové lití
Pokud objednáme materiál v Class 1, pak to má i výhodu v tom, že dokud naše vstupní rázové testy neprokáží vstupní jakost OK, materiál nebudeme platit. Je tedy záruka, že pokud materiál nebude mít požadované vlastnosti, můžeme požadovat jeho okamžitou náhradu, odstoupit od smlouvy nebo požadovat slevu.
Viz § 2106
(1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
V případě, že nechceme pracovat s rázovými testy, můžeme objednat materiál v Class 2.
Obr.č. 5 – Příklad objednávky na materiál s testováním dle Nadca 207, Class 2 pro formu na tlakové lití
Výhodou tohoto postupu je, že není potřeba přířez na vzorky pro rázové zkoušky, nevýhodou ale je naše neschopnost určit skutečnou jakost oceli na vstupu. A protože tento způsob nákupu není podmíněn testováním, musíme se smířit s tím, že pokud materiál bude mít vady, projde celým výrobním procesem až k zákazníkovi bez toho, že bychom byli schopni zjistit jeho skryté vady. Současně ale platí i to, že za materiál musíme zaplatit dle obchodních podmínek dodavatele. Koupili jsme tedy zajíce v pytli a budeme jen věřit, že vše dobře dopadne.
To, že tomu tak není vždy, vyplývá orientačně ze statistiky, kterou jsme prezentovali v rámci Bodycote na konferenci v Jihlavě v roce 2013. Dle obrázku č. 6 13% nakupované oceli nesplňuje vstupní podmínky Nadca 207. Je to málo nebo hodně?
Obr.č. 6 – Statistika úspěšnosti vstupních rázových zkoušek
Při nákupu oceli v Class 2 vzniká ale i právní problém. Protože tepelné zpracování je o změně stavu, pro jeho hodnocení potřebujeme znát nejen stav konečný, tedy prasklou formu, ale i stav počáteční. Pokud ale nemáme kontrolu vstupní jakosti, těžko se budeme bránit v řízení o náhradě škody tím, že na vinně je vstupní materiál nebo kalírna. Neexistence vstupní kontroly znamená tzv. důkazní nouzi, a bude velice obtížné přenést odpovědnost na dodavatel oceli nebo tepelného zpracování. Nástrojárna tedy ponese všechny náklady ze skrytých vad. A protože odpovědnost za skryté vady je dle Občanského zákoníku 2 roky, toto období prožijeme ve velké nejistotě.
Jak z toho ven? I když nebudeme pracovat s testováním dle Class 1, musíme začít tím, že z formy odebereme vzorek, nejlépe velikosti testovacího kuponu, a ten označíme a dáme do archivu. Tam bude uložen po dobu dvou let od dodání formy, a bude použit jen tehdy, pokud forma v některých parametrech selže. Analýza vstupního stavu může být tedy provedena kdykoliv, v budoucnosti, a náklady na ni budou zanedbatelné oproti výši škody, o které budeme jednat.
Je to jednoduché, ale vyžaduje to systematický přístup. A protože zrovna nyní mám na stole reklamaci za téměř 120 000 €, vyplatí se na to myslet již od začátku, a ne pak na konci, když už není co řešit. A výmluvy, že je to moc složité, že na to nemáme lidi, kapacity, nebo že nesplníme termíny? Ta výše uvedená částka může být pro některé nástrojárny smrtelná.
Jiří Stanislav
28. února 2023