Členská schůze Czechimplant a ESG reporting

Tenhle týden jsem měl hodně cestovní. Úterý Praha a Czechimplant, středa čtvrtek ECM a Grenoble a v pátek cesta s dcerou do Moravské Třebové. Bylo to ale všechno pozitivní.
Na Czechimplant jsem byl opět zvolen do vědecké rady klastru na další 4 roky, a to považuji za velkou čest. Okolo mě samá hvězdná jména

• • předseda vědecké rady Doc. MUDr. Pavel Douša, CSc., přednosta Kliniky úrazové chirurgie a ortopedie Fakultní nemocnice v Ostravě,
• • Prof. MUDr. Valér Džupa, CSc., proděkan pro akademické postupy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy,
• • Prof. Dr. Ing. Dalibor Vojtěch, vedoucí Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství na VŠCHT Praha,
• • Prof. MUDr. Václav Báča, Ph.D., vedoucí ústavu anatomie Lékařské fakulty Ostravské Univerzity,
• • Prof. RNDr. Matěj Daniel, Ph.D., člen vědecké rady, ČVUT, Fakulta strojní, odbor biomechaniky.

A mým osobním cílem? Center of Excellence for Medical aplications. A co se za tím schovává? Centrální pracoviště 3D tisku pro všechny nemocnice v CZ, zajišťující centrální službu kovového tisku zdravotnických implantátů. A co tomu chybí? No snad už jen zhruba 300 mil. Kč investic.

Kromě volby orgánů Jana Vykoukalová zajistila opět, jako vždy, naprosto luxusní přednášky. Ta jedna, od Lenky Mynářové na téma „Nové výzvy legislativy AESG – integrace AI, digitalizace, robotizace“, Lenka Mynářová, expertka MPO. A o čem to bylo?

Z ESG reportingu nás už nikdo nevyjme. To už je legislativně dáno evropskými směrnicemi. I když se to týká především velkých firem, aby mohly odpovědně reportovat svoji uhlíkovou stopu, musí auditovat i své dodavatele. Tedy i dodavatele tepelného zpracování. A pokud dodavatel, kalírna, v konkurenci neobstojí se svojí individuální uhlíkovou stopou, bude vyloučena. Když jsem se o tom zmiňoval v Jihlavě, vyvolávalo to úsměvy. Jenže tím asi náš odpor k této věci končí. Nastane éra udržitelného účetnictví, kdy každá firma si bude muset podle tohoto principu vybírat dodavatel a vybavení. Výsledkem by tedy měla být „zelená“ kalírna.

V celém systému udržitelného účetnictví se očekává, že každý výrobek by měl mít svůj digitální, enviromentální pas. Ten bude jednak prokazovat, kolik CO2 bylo generováno během jeho výroby, bude ale i podkladem pro zlepšování nebo pro dodatečnou daň na výrobek při překročení hranice (CBAM).

CSRD = Corporate Sustainability Reporting Directive
ESRS = European Sustainability Reporting Standards, pravidla pro ESG reporting
PPWR = The Packaging and Packaging Waste Regulation

Problém, který musíme tedy vyřešit není v tom, že by to nešlo, problém je, že na to nejsme připraveni. Nejenom že nemáme vstupní, a tedy ani výstupní data, nemáme ale především systém.
A protože to bylo nazváno enviromentální účetnictví, nabízí se spojitost s náklady a vedením finančního účetnictví.

A tudy vede cesta. Jenže právě na tohle kalírny narazí. Aby tato úloha byla funkční součást klasického účetnictví, bude potřeba celá řada úprav, které ale nelze ani za rok stihnout. A musí se to udělat tolikrát, kolik je typů účetních systémů v našich kalírnách. Ti, co mají SAP nebo Navision, Helios apod, ti budou moci doufat, že tento modul jim poskytovatel účetnictví vyvine, a oni si jej jen zaplatí a nainstalují.

Ostatní, kromě výměny pecí za více ekologické, zelenější, budou muset myslet i na výměnu účetnictví za systém, který to bude více méně provádět automaticky. A tak, jako vypadne na konci zpracování zakázky dodací list, může ze systému vypadnout i enviromentální pas s emisemi, které jsme svojí činností způsobili.

Pro velké firmy to začíná již účetní uzávěrkou za rok 2025, tedy za účetní období od 1. ledna 2025. Není to tedy ani měsíc, který máme na přípravu. Pro malé a střední podniky od roku 2026, s možným odkladem do roku 2028. Pouze mikropodniky z toho budou vyloučeny. Tak to tedy bude pěkný masakr.
K tomu všem přeji hodně pevné nervy

Jiří Stanislav

8. prosince  2024